Odhalená zrada / Zagovor obrečjonnych

[Historik]

Odhalená zrada (český a slovenský distribučný názov) / Spiknutí odsouzených (český názov na 5.medzinárodnom filmovom festivale Karlovy Vary 1950) / Zagovor obrečjonnych (pôvodný názov)

Info: IMDB | CSFD | FDB | ČESKÁ VERZIA

V slovenskom znení: Alexandr Bada, Andrej Bagar, Mikuláš Bugár, Martin Gregor, František Hanus, Emil Hlubovič, Ladislav Chudík, Ondrej Jariabek, Imrich Jenča, Hana Kováčiková, Jana Kurzová, Rudolf Latečka-Repický, Andrej Lettrich, Hana Meličková, Anton Pastirík, Juraj Paška, Míla Rýmalová, Juraj Šebok, Oľga Vronská a ďalší.

Asistent réžie: Ľubomír Smrčok
Réžia slovenského znenia: Miroslav Gebert
Vyrobil: Československý štátny film Praha 1950

[Historik]

Úvodní poznámka: všechny uvedené informace pocházejí z českých písemných pramenů, čímž došlo k překladu slovenských termínů včetně zkomolení některých jmen! Jména, jejichž ověření bylo dostupné, jsem korigoval, ostatní v zájmu autentičnosti textu raději ponechávám bez úpravy.

Pokud nebude potvrzena zatím neověřená informace o existenci slovensky dabovaného filmu z období samostatné Slovenské republiky (1939-1945), jedná se o vůbec první zahraniční film se slovenským dabingem (tedy film hraný, neboť krátkometrážní, středometrážní i dlouhometrážní filmy dokumentární se dabovaly zejména do češtiny, ale také do slovenštiny v Krátkém filmu Praha již v letech 1948-1949, resp. možná ještě o něco dříve, ale vyhledání těchto informací je obtížnější). Tento dabing je tedy ještě o několik let starší, než nejstarší slovenský dabing vyrobený Slovenskou filmovou tvorbou v Bratislavě-Kolibě (1957).

Tento film z roku 1950 byl uveden v témže roce na 5.mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pod českým názvem Spiknutí odsouzených. Pro československou distribuci byl v zakoupen v témže roce a měl premiéru 20.4.1951 pod názvem Odhalená zrada. Slovenský dabing byl pravděpodobně natočen v posledním čtvrtletí roku 1950, neboť informace v periodiku vydaném 9.11.1950 hovoří, že „přemlouvání skončilo v minulých dnech“.

Slovenský dabing vyrobilo Oddělení jazykové úpravy Československého státního filmu v Praze, následně přejmenované na Studio pro úpravu zahraničních filmů, které pak (nejprve zařazené pod Distribuci ČSF, později Krátký film a nakonec Filmové studio Barrandov) vyrábělo všechny české filmové dabingy (kinematografickou technologií) pro filmovou distribuci a od roku 1964 i zakázkově pro Československou televizi až do roku 1969, kdy bylo přejmenováno na Filmové studio Barrandov dabing. Výroba slovenského dabingu v Praze pod vedením českého režiséra nebyla nelogická, neboť jednak zde byla příslušná technologie a jednak téměř dvacetileté zkušenosti s dabováním (byť několikrát přerušené a ověřené jen na menším množstvím filmů). Dílem Slováka musel být překlad a úprava dialogů, režii obstaral český režisér a technické profese pravděpodobně technici Československého státního filmu v Praze. Ze zatím dostupných pramenů není zcela jasná role režiséra Slovenského národního divadla Ľubomíra Smrčoka. Nejpřesnější je zřejmě označení funkce asistent režie, možná i spolurežie. Je ale otázkou, zda jako dramatik a režisér nebyl spíše autorem úpravy dialogů (označování profesí nebylo zprvu stabilní).

Z pramenů nevyplývá, zda bylo v Praze provedeno i samotné natáčení (nejspíše ale ano), určitě zde ale bylo provedeno laboratorní zpracování. Podle záznamu ve Filmovém přehledu měl film úvodní titulky české, což je skutečnost známá i u dabovaných dokumentárních filmů té doby (slovensky dabované dokumenty měly úvodní titulky české nebo ponechané původní, snad nikdy ne slovenské).


Z písemných pramenů:

U příležitosti výročí únorových událostí bude v našich kinech uveden nový sovětský barevný film režiséra M.Kalatozova „Odhalená zrada", který byl přemluven do slovenštiny. Film vypráví o boji, který se rozvinul mezi pokrokovými silami a reakcí v jedné zemi; nejedná se o žádný existující stát, ale události a vývoj politické situace, jak je film líčí, jsou typické pro všechny lidově-demokratické státy. Ve filmu jsou odhaleny skutečné příčiny a smysl protilidového spiknutí, organisovaného agenty Wall-Streetu a zaměřeného proti demokratickým vymoženostem pracujících. Ve filmu je vylíčen růst a konsolidace všech pokrokových sil země, vedených Komunistickou stranou, které přes zuřivý odpor reakce budují nový život a vítězí v boji proti fašistickým spiklencům a jejich americkým inspirátorům.
Tento film s původním názvem „Spiknutí odsouzených" byl vyznamenán na V.mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1950 Cenou míru. Nyní byl tento významný film dubbován do slovenštiny a hlavní jeho role namluvili: Alexandr Bada, Andrej Bagar, Mikuláš Bagár (zřejmě má být Bugár – poznámka Historika), Martin Gregor, Fr.Hanus, Emil Hlubovič, Ladislav Chudík, Ondrej Jariábek (má být Jariabek – poznámka Historika), Imrich Jenča, Hana Kováčiková, Jana Kurzová, Rudolf Latečka-Repický, Andrej Lettrich, Hana Meličková, Anton Pastirík, Juraj Paška, Mila Rýmalová, Juraj Šebok, Olga Vronská (má být Oľga – poznámka Historika).
Pramen: „Odhalená zrada" — první sovětský film ve slovenském znění, Filmový přehled č.5/1951, s.2, též Filmové informace č.4/1951, s.6.

Na okraji zhodnotila kritika přemluvení filmu, které tentokrát bylo provedeno do slovenštiny:
Menšie nedostatky dostal film dubbovaním, hoci vcelku zdarilý dubbing takého náročného filmu do slovenčiny je veľkým úspechom. Veď je to prvý slovenský dubbing, a predsa sa v mnohých prípadoch dokázal vyšvihnúť k pravému pátosu originálu alebo realisticky zachytiť hru myšlienok. To, že divák rozumie každému slovu politicky závažných dialogov, vyvažuje aj niektoré umelecké nedostatky dubbingu. Avšak tieto nedostatky sa väčšou starostlivosťou dajú odstrániť, a o to stále treba usilovať. (P.Branko, Práca, 28.IV.1951.)
Pramen: Odhalená zrada, ohlas kritiky, Filmový přehled č.22/1951, s.4.

Oddělení jazykové úpravy Čs.st.filmu skončilo v minulých dnech (informace vyšla 9.11.1950 – poznámka Historika) přemlouvání sovětského barevného filmu "Spiknutí odsouzených", který získal na V.mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech Cenu míru, do slovenštiny. Film bude uveden pod názvem "Odhalená zrada" a jednu z hlavních rolí namluvil umělecký ředitel bratislavského Národního divadla Andrej Bagar. Režii vedl Miroslav Gebert, za spolupráce režiséra bratislavského Národního divadla Smrčoka.
Bylo skončeno také přemlouvání slavného sovětského dvoudílného filmu rež. F.Ermlera "Velký občan", který přijde na plátna našich kin již příští měsíc.
Pracuje se na přemluvení barevného sovětského filmu o otci ruského letectví "Vládce vzduchu" (Žukovskij), v režii Ireny Skružné a filmu velkého politického významu "Tajné poslání", na kterém pracuje Blanka Nováková.
Pramen: Nové sovětské filmy v českém znění, Filmové informace č.2/1950, s.8.

Barevný film režiséra M.Kalatozova "Odhalená zrada“ (Spiknutí odsouzených), který byl na V.Mezinárodním filmovém festivalu poctěn Cenou míru, uvede v originální versi kino Sevastopol, ostatní kina: Paříž, Dukla, Odboj, Aero, Revoluce, Oko a Arbes budou jej hrát ve slovenském znění.
Pramen: Nový filmový týden v Praze, Filmové informace č.16/1951, s.2.


Ukázka dialogů (výňatek z montážních listů):

Vysvětlivky:
poznámky k obrazu
postavy
dialogy postav


Zasedacia sála parlamentu. Počuť výkriky ĺudu z námestia.
Ĺud skanduje:
Nechceme Marschallov plán!
Nechceme Marschallov plán!
Kosta otvorí dvere, výkriky sa zosilňuju. Ĺud na námestí skanduje:
Ĺud:
Nechceme Marschallov plán!
Nechceme Marschallov plán!
Pino udiera na gong.
Pino:
Hlasujme; kto je za prijatie Marschallovo plánu, nech zdvihne ruku!
Hlas Pino:
Čo to má znamenať?
Do dverí vchádza Kosta Varra. Prevádza delegáciu vyslanú ĺudom na námestie.
Kosta:
Počkajte s hlasovaním!
Komunisti vítajú delegáciu potleskom. Delegácia vchádza do sály.
1.robotnik:
Nás poslal ĺud so svojim rozhodnutím.
Vastis: (podráždene):
Čo je to tu, parlament alebo jarmarok?
Kosta:
Udelte slovo vyslancom ĺudu.
Výkriky:
Kto vám to dovolil?
Kosta ide na kameru.
Kosta:
Žiadam, aby ste ich vypočuli, ak nie, prísahám, že privediem sem všetok lud, ktorý stojí teraz na námestí!
Pino:
Hovorte!
Kosta:
Hovor!
Kosta odchádza z obrazu, na jeho miesto vstupuje robotník.
Robotník:
Páni poslanci, tu sa teraz rieší nie len otázka pomoci pre našu zem, no i osud nášho krvného bratstva so Sovietmi. Chcu postaviť stenu medzi nás a naších ruských bratov.
(potlesk)
Upozorňujeme vás, že nikto a nikdy nás viac už nerozdvojí.
Na jeho miesto nastupuje žena.
Robotník:
Hovor ...
Žena:
Vážení páni, poslaly ma k vám ženy, ony přišly zo všetkých končín.
Hlas Vastisa:
A naučily ťa, čo máš hovoriť?
Žena:
Áno, naučily. No nie ony, ale fašisti, Hugo Vastis. A my nechceme okupantov, nech su oni ktokolvek. Či ste zabudli na naši deti, ktoré bojovaly tu v týchto uliciach? A neumieraly za to, aby ste vy predávali vlasť za doláre! Páni poslanci, veď vy ste poslanci ludu, tak počúvajte, čo hovorí ĺud. Vonku stojí a čaká ...
Hlas kardinála:
Dcéra moja! Azda aj ty ...
Kardinál.
Kardinál:
... si za komunizmus, ktorý ako strašná mrákava valí sa ...
Žena počúva.
Hlas kardinála:
... na nás z východu?
Žena:
Z východu? Z východu k nám prichádza slnko.
Potlesk.
Pramen: Filmové informace č.16/1951, s.25-27.

[Hurvino]

Super!

[Historik]

Pokoušel jsem se zjistit, jestli nevznikl ještě nějaký další slovenský dabing hraného filmu před založením Studia pro úpravu zahraničních filmů v Bratislavě. Ale zatím nikce nic. Nemusí to samozřejmě nic znamenat, neboť písemné prameny uváděly informace o jazykových úpravách zahraničních filmů mnohdy neúplné či chybné a navíc české prameny se po většinu doby existence společné distribuce zabývaly slovenským dabingem jen v případě, že souběžně neexistovaly distribuční kopie s českým dabingem či českými titulky. Nicméně pokud by měl někdo nějakou, byť okrajovou a nepatrnou stopu, pokusil bych se pátrat dále.

[Historik]

Vyrobil: česko-slovenský štátny film Praha 1950

Zřejmě moderátorskou či administrátorskou opravou došlo ke změně výrobce dabingu z "Československý štátny film" na "česko-slovenský štátny film".
Jednak se domnívám, že mělo zůstat velké Č, neboť Československý státní film v české mutaci resp. Československý štátny film ve slovenské mutaci byl názvem tohoto státního podniku, existujícího do roku 1956 (pak byl nahrazen státním podnikem s názvem Československý film v české i slovenské mutaci).
Dále se domnívám, že by v názvu neměla být pomlčka (resp. správně spojovací čárka, spojovník), která se v té době nepoužívala v české ani slovenské mutaci. Pokud ano, rád se poučím a dozvím detaily. Spojovník je podle mého názoru v historii společného státu Čechů a Slováků opodstatněný na samotném počátku jeho vzniku po roce 1918 (neustálený pravopis), v době tzv. druhé republiky na přelomu let 1938/1939 (autonomie) a od roku 1990 (spojovník ve slovenské mutaci názvu státu). Ale nejsem historik, ačkoliv se zde tak jmenuji.

[Piri]

slovo vynate z cenzury. spravne sa pise cesko-slovensky v akychkolvek spojeniach, v zmysle privlastku aj nazvu statu. system zial nerozlisuje vlastne podstatne mena (napr. nazvy organizacii), preto ta chyba.

z historickeho hladiska a vsetkych dohod mal byt spojovnik vsade, tak ako sa pisal aj v skratkach za prvej CSR (resp. C-SR). v slov. pravopise plati vseobecne spojovnik. ale nebudem to tu rozoberat, ze to bol vecny problem celeho obdobia po 2. sv. vojne a ako sa vsetky dohody (ne)plnili pocas celej ery Cesko-Slovenska...

[Historik]

Pátral jsem po českých archivech po kopii filmu s tímto unikátním dabingem alespoň na nitrátové podložce (hořlavém filmu - promítatelném alespoň v Praze-Malešicích), ale nikde se nenachází. Poslední možností je tedy zřejmě filmový archív Slovenského filmového ústavu. Jinak zřejmě není dochován.